Přehled oceněných Audiovizuální ceny TRILOBIT 2021

Přinášíme vám přehled všech ocenění, která byla rozdána v rámci 34. ročníku Audiovizuálních cen TRILOBIT 2021, v sobotu 23. ledna 2021. Celkem bylo udeleno deset cen, letos musela být z důvodu aktuální situace vynechána Cena diváků Berounský klepáček. Oceněno, ať už v pozitivním či negativním slova smyslu celkem 24 osob a osobností. Mezi oceněnými díly najdeme jedno ocenění za knižní publikaci, jedno ocenění za herecké výkony, jedno ocenění za přínos kinematografii, šest ocenění za režii díla a jednu kritickou cenu.

 

ZVLÁŠTNÍ CENA POROTY 2021

Český filmový a televizní svaz FITES za podpory Městského kulturního centra Beroun a města Beroun uděluje ZVLÁŠTNÍ CENU POROTY 2021 režisérovi Dmitriji Bogoljubovovi za dokumentární film PROVINČNÍ MĚSTEČKO E.

V civilně neokázalém, namnoze statickou kamerou zachyceném snímku, se tvůrcům podařilo najít klíč k nahlédnutí do duše současného putinov-ského Ruska. Prostřednictvím portrétů několika místních patriotů žijících v malém městě nedaleko od běloruských hranic ukazuje autentickou hrdost na nepředstavitelná utrpení, hrdinství i oběti druhé světové války, ale zároveň zneužívání tohoto odkazu k hledání dnešních nepřátel. Do-kládá, že patos oběti využívá současná propaganda jako tmel, bez něhož by se autoritářský režim mohl zhroutit. Pro nás, jako jeden z bývalých satelitů Sovětského svazu, se film stává velmi poučnou sondou a varováním.

 

CENA JOSEFA ŠKVORECKÉHO

Český filmový a televizní svaz FITES za podpory Městského kulturního centra Beroun a města Beroun uděluje CENU JOSEFA ŠKVORECKÉHO 2021 za mimořádné literární dílo v oboru audiovizuální tvorby autorům Ludvíku Baranovi in memoriam, Jaromíru Šofrovi, Marku Jíchovi, Danielu Součkovi za odbornou publikaci ČESKÁ KAMERAMANSKÁ ŠKOLA / 100 let od vzniku Klubu československých kinofotografů
Asociace českých kameramanů. Vydalo nakladatelství Lepton studio v roce 2020, 1. vydání.

Kniha Česká kameramanská škola vznikala jako dlouhodobý projekt katedry kamery pražské FAMU. Její čtyři autoři jsou zástupci čtyř generací absolventů a dlouhodobě na katedře působili či působí jako pedagogové. Nejstarší z nich, prof. Ludvík Baran, je autorsky zastoupen posmrtně. Význačný kameraman prof. Jaromír Šofr katedru léta vedl a jeho nástupcem se pak stal další autor – prof. Marek Jícha. Ten byl dozajista hlavním hybatelem celého projektu. Začínající kameraman i pedagog Daniel Souček se mezi těmito pány autorsky také neztratil.
Kniha mapuje jak vývoj kameramanského řemesla v českém filmu od prvopočátku až po současnost, ale stejně tak i historickou proměnu filmového obrazu od pouhého záznamu skutečnosti až k dnešním mnohotvárným a (občas) sofistikovaným metodám, stylům a proměnám filmové řeči.
Práce kameramana už není jenom disciplínou technickou, ale vyžaduje propojení schopností technických a řemeslných s intelektem i výtvarně dramatickým cítěním. Nezaměnitelnou roli zde má právě katedra kamery, kde komplexnost výuky se tradičně propojuje s pedagogickou činností nejlepších kameramanů.
Za největší klad knihy považujeme prakticky úplnou fotografickou dokumentaci všech generací kameramanů, od legendárního Jana Kříženeckého, až po nedávné absolventy filmových škol. Fotografické portréty z natáčení jsou doplněny bohatou faktografií. Zejména bychom tady vyzdvihli kolekci kameramanů, majících svůj profesní vrchol ve 30.–40. letech. Byli žádáni v celé Evropě. Svým stylem, který často uplatňoval lyrické prvky v obraze, položili tenkrát základy pro později často používaný termín česká kameramanská škola.
Publikace vše podává poučenou, ale příjemnou, lehkou formou. Lze proto předpokládat, že si najde svoje čtenáře nejen mezi odborníky. Výborným počinem je souběžný anglický překlad.
Jedná se o ojedinělý projekt, který odborníkům a zájemcům o filmové umění v úplnosti představí profesi, která jinak, co se publicity týče, zůstává utajena v jednom z výrazových prostředků kameramana – ve stínu.
Mistři kameramani, jakými byli či jsou Otto Heller, Ferdinand Pečenka, Jan Stallich, Jaroslav Kučera, Miroslav Ondříček, Jaromír Šofr, Vladimír Smutný a mnoho dalších, si takovou knihu zaslouží.
Věříme, že i dnešní doba, která poctivou filmovou materii rozmázla do nehmotného reje jedniček a nul, dovede k mistrovství i jejich následníky.

 

CENA FERDINANDA VAŇKA za přínos díla rozvoji občanské společnosti

Český filmový a televizní svaz FITES za podpory Městského kulturního centra Beroun a města Beroun uděluje CENU FERDINANDA VAŇKA 2021 za přínos díla rozvoji občanské společnosti režisérovi Břetislavu Rychlíkovi za dokument STRÁŽCE PAMĚTI JÁN LANGOŠ.

Režisér Břetislav Rychlík prostřednictvím dokumentárního filmu připomíná výjimečnou osobnost slovenského katolického disentu Jána Langoše, bývalého polistopadového federálního ministra vnitra a později zakladatele Ústavu paměti národa v Bratislavě. Pomocí archivů, a hlavně svědectví jeho rodiny a nejbližších přátel, režisér –dokumentarista mapuje životní postoje protagonisty, které mají nadčasový inspirativní přesah. Film není jen vzpomínkou na – z našeho pohledu – jeden z morálních pilířů novodobého Slovenska, ale i apelem, že za své ideály, na kterých stojí naše identita, je třeba riskovat a někdy – jako v tomto případě – možná i položit život.

 

CENA DĚTSKÉ POROTY – BEROUNSKÝ MEDVÍDEK

Český filmový a televizní svaz FITES za podpory Městského kulturního centra Beroun a města Beroun uděluje CENU DĚTSKÉ POROTY – BEROUNSKÝ MEDVÍDEK 2021 režisérovi Petru Kubíkovi za film PRINCEZNA ZAKLETÁ V ČASE.

Filip Nedvěd, 10 let, předseda dětské poroty: Pohádka se mi líbila díky originálnímu příběhu a taky že tam není postava, která by tě provokovala tím, jak se chová. Taky dokonalý kostýmy (i kontaktní čočky).

Anička Anýžová, 12 let: Pohádka byla velice originálně podána, moc se mi líbila:-)

Beáta Ekrtová, 11 let: Film Princezna zakletá v čase mě okouzlil nejen originalitou, ale i efekty, výkonem herců a nádhernými kostýmy. A vzhledem k tomu, kolik pohádek a filmů dnes existuje, mě velmi mile překvapil.

Markéta Martinů, 13 let: Na vítězném snímku mě nejvíce zaujala kamera a efekty.

Vítek Nedvěd, 12 let: Pohádka se mi líbila, protože byla originální téměř ve všech směrech – princezna Elena prožívala poslední den, jak by to byl poslední den jejího života, a hlavní roli měla princezna, která se snažila kromě sebe zachránit i království, a ne princ, který se jako vždy zoufale snaží zachránit princeznu.

Josef Pavlis, 13 let: Originální příběh, obsazení herců bylo fantastické, stejně jako kostýmy. Efekty mě úplně vzali, hercům jsem to věřil.

Benjamin Řehák, 11 let: Ve filmu mě zaujaly kostýmy, děj byl napínavý a líbilo se mi, jak herci hráli. A taky byly dobré efekty u kouzel.

 

CENA VLADISLAVA VANČURY

Český filmový a televizní svaz FITES za podpory Městského kulturního centra Beroun a města Beroun uděluje CENU VLADISLAVA VANČURY 2021 herečce Janě Brejchové za celoživotní dílo, jímž přispěla ke kultivovanosti české audiovizuální tvorby a k jejímu mezinárodnímu věhlasu.

Ve třinácti letech hrála poprvé ve filmu. V sedmnácti byla vyrovnanou hereckou partnerkou slavné Jiřiny Šejbalové v její asi životní filmové roli. Film Vlčí jáma byl pak po zásluze oceněn cenou FIPRESCI na filmovém festivalu v Benátkách. Podobně začínající herečka Jana Brejchová ob-stála o rok později vedle Zdeňky Baldové v její poslední roli v Morálce paní Dulské.
Jestliže dokázala zaujmout v temných příbězích z dob minulých, neméně přesvědčivě ztvárnila své současnice v Žižkovské romanci a v Probuze-ní. Zejména v tomto Krejčíkově příběhu party mladých lidí, kteří zrovna nesouzní s tehdejší „radostnou současností” a svým chováním a postoji ji přímo negují. Při ztvárnění nejednoznačné, problémové postavy, jaká se do té doby v socialistické kinematografii zrovna nevyskytovala, boří Jana Brejchová dobové herecké konvence vnitřní přesvědčivostí a autenticitou projevu. Mladí diváci se s ní beze zbytku ztotožnili. Tady, v tomto filmu, se zrodila hvězda. První a možná jediná opravdová česká filmová star.
Kinematografii (později i televizi) zůstala, až na občasné hostování na divadelních prknech, věrná po celou svoji kariéru. Skvělá byla třeba v pohádkově fantaskním Baronu Prášilovi Karla Zemana, stejně jako v šedesátých letech v rolích intelektuálek v existenciálních opusech Evalda Schorma. Opravdový vrchol hereckého mistrovství Jany Brejchové pak představuje, ve filmařsky požehnaných letech šedesátých, role jeptišky-nevěsty Kristovy v dramatickém, přesto vrcholně poetickém snímku Noc nevěsty Karla Kachyni. Množství nuancí ve výrazu herečky, zachycené v působivých detailech tváře a očí, vypovídá o duševním stavu postavy i celé dramatické situaci často víc než jakákoliv konstrukce. Herecký koncert, stejně hluboký jako dráždivý.
Po sovětské okupaci už profesní příležitosti většinou nebyly takovými výzvami jako ty dřívější. Z této řady jednoznačně vystupuje Körnerův a Svobodův Zánik samoty Berhof. Pro Janu Brejchovou opět role jeptišky, ovšem jiná než u Kachyni. Nehledá milosrdenství, syrový a krutý příběh tu souzní s postavou a herečka vytváří svou roli v souladu s ní. Naproti tomu komedie jako Ženu ani květinou neuhodíš, Zabil jsem Einsteina, pánové, Noc na Karlštejně či Hodíme se k sobě, miláčku…? Nebo pohádkový seriál Arabela. To jsou další žánry, které Jana Brejchová skvěle obohatila svojí kreativitou.
Snad nejvíce se tato plachá žena vnitřně odhalila ve filmu Vladimíra Drhy Citlivá místa, jehož vznik iniciovala. V roli matky, jejíž vztah s dvace-tiletou dcerou není vůbec jednoduchý, poučený divák objeví řadu momentů, které vzbuzují zvědavost, co je hra a co pravda. Zvláště, když dceru hraje vlastní dcera Tereza.
Po sametové revoluci kariéra paní Jany pokračovala, i když už ne tak intenzivně jako dříve. Ocenění Český lev, za roli matky v Hřebejkově Krásce v nesnázích, svědčí o neztenčené míře tvůrčích schopností.
Herectví Jany Brejchové a její role patří nepochybně k tomu nejlepšímu, co naše poválečná kinematografie nabídla. Za výjimečné považujeme i to, že se nikdy nezpronevěřila hereckému svědomí a svým talentem nesloužila mocným. I proto se za žádnou ze svých rolí nemusí stydět, naopak, na mnohé může být právem hrdá. Její jméno tak zůstává nezpochybnitelnou kvalitou českého umění jako celku.

 

ZCELA ZVLÁŠTNÍ CENA – ZLATÝ CITRÓN

Český filmový a televizní svaz FITES za podpory Městského kulturního centra Beroun a města Beroun uděluje ZCELA ZVLÁŠTNÍ CENU POROTY – ZLATÝ CITRÓN 2021 deseti členům Rady České televize Romanu Bradáčovi, Vladimíru Karmazínovi, Jaroslavu Maxmiliánovi Kašparů, Jiřímu Kratochvílovi, Pavlu Kysilkovi, Haně Lipovské, Pavlu Matochovi, Jiřímu Šlégrovi, Danielu Váňovi, Lubomíru Veselému.

Za nedostatečně odůvodněné odvolání dozorčí komise Radou České televize dne 11. listopadu 2020. Tento krok působí dojmem mapování terénu pro zásadnější útok na nezávislost fungování nejdůležitějšího média v zemi. Současný stav a složení Rady ČT vnímáme jako viditelný důsledek dlouhodobě nevyhovujícího systému volby Rad médií veřejné služby. Ty se pak stávají prodlouženou rukou partikulárních zájmů a zákulisních obchodů momentálně nejsilnějších politických uskupení. Vítali bychom širší debatu mediálních odborníků, politiků i poučené veřejnosti, která by vedla ke změně systému volby radních, a tím i vyšší garanci nezávislých, odborně zdatných a morálně bezúhonných členů těchto Rad.

 

CENA TRILOBIT 2021

Český filmový a televizní svaz FITES za podpory Městského kulturního centra Beroun a města Beroun uděluje CENU TRILOBIT 2021 Ivanu Trojanovi a Josefu Trojanovi za herecké role ve filmu ŠARLATÁN.

Pod režijním vedením Agnieszky Holland pánové Ivan a Josef Trojanovi působivě ztvárnili životní etapy Jana Mikuláška veřejností kladně vnímaného pro výjimečné léčitelské schopnosti. V soukromí je však sžírán vnitřními démony vycházejícími z kruté zkušenosti vojáka za první světové války. Složitost postavy podtrhuje i utajovaná láska k asistentovi léčitele. Turbulentní vztah vrcholí soudní fraškou zinscenovanou komunistickým aparátem s cílem diskreditovat nepohodlného „šarlatána“
Za šťastné považujeme rozhodnutí režisérky obsadit do role klenoucí se ve velkém časovém odstupu otce a syna, což dodalo výbornému výkonu Trojanových na věrohodnosti i prostřednictvím „sladěných“ gest, pohybu těla i mimiky.

 

CENA TRILOBIT 2021

Český filmový a televizní svaz FITES za podpory Městského kulturního centra Beroun a města Beroun uděluje CENU TRILOBIT 2021 Radovanu Síbrtovi za námět, scénář a režii dokumentu POSTIŽENI MUZIKOU.

Dokumentární film Postiženi muzikou je unikátní sondou do života kapely The Tap Tap. Studenti Jedličkova ústavu spolu s „otcem“ kapely Šimonem Ornestem žijí s nadhledem, černým humorem a s radostí z hudby. Režisér Radovan Síbrt vypráví o lidech s handicapem bez patosu. Přitom strhujícím způsobem nejen reflektuje jejich štěstí, náročné chvíle a netušenou energii, ale zároveň odbourává bariéry a předsudky v nás samotných.

 

CENA TRILOBIT 2021

Český filmový a televizní svaz FITES za podpory Městského kulturního centra Beroun a města Beroun uděluje CENU TRILOBIT 2021 Bohdanu Karáskovi za námět, scénář a režii filmu KAREL, JÁ A TY.

Natočit všednost a obyčejnost tak, aby nenudily, je stejně vzácné, jako provést vztahovou tragikomedii mezi Scyllou romantického kýče a Charybdou hlubokomyslné melancholie. Bohdanovi Karáskovi se podařilo těmto nástrahám vyhnout. Jeho komorní rozhovory o partnerském životě svojí věrohodností, přirozeností a zdánlivou realizační lehkostí odkazují k dědictví československé Nové vlny.

 

HLAVNÍ CENA TRILOBIT 2021

Český filmový a televizní svaz FITES za podpory Městského kulturního centra Beroun a města Beroun uděluje HLAVNÍ CENU TRILOBIT 2021 Barboře Chalupové za scénář a režii a Vítu Klusákovi za námět, scénář a režii dokumentu V SÍTI.

Nahá realita, kterou nám prezentují tvůrci dokumentu o sexuálním predátorství na internetu, jemuž jsou stále častěji vystavováni ti nejbezbran-nější z nás – děti, šokuje. Nejen zvráceností sexuálních lovců bez zábran, ale především rozsahem a vážností situace.
Film přišel v pravý čas. Tím, jak sugestivně a naprosto otevřeně hovoří o citlivém problému, vtahuje nás prostřednictvím odvážného experimentu přímo do ohniska dění a vzbuzuje silné emoce vůči páchanému zlu. Daří se mu tak velkou měrou, a v tom je jeho největší síla i cena, přispět k nápravě a řešení palčivého problému, a tím i k naději, že nezletilých obětí sexuálních predátorů bude ubývat.

Comments are closed.